Text na rozkliknutí:

Často je obtěžujícím faktorem kouř, voda, pachy od chovaných zvířat, světlo, stín, hluk, vibrace apod. (tzv. imise).

Situaci lze řešit 2 způsoby, konkrétní způsob je nutné zvolit podle konkrétním podmínek případu, někdy lze oba způsoby i kombinovat.

1. Pokud se se sousedem nedomluvíte, můžete se obrátit na soud. K úspěchu u soudu však nestačí pouhý pocit obtěžování (který je velmi subjektivní podle individuálních vlastností člověka), nutné bude např. prokázat, že imise překračuje míru přiměřenou poměrům v dané lokalitě a navíc představuje podstatné omezení obvyklého užívání obtěžovaného pozemku popř. stavby. Soudní řízení tedy může být nákladnější z důvodu nutnosti vyhotovení znaleckého posudku. Zvažte také, zda by pro Vás nebylo vhodnější, nechat se v soudním řízení zastupovat advokátem.
2. V určitých případech se můžete obrátit s žádostí o nápravu na stavební úřad. A to tehdy, pokud:

- stavba, která produkuje obtěžující faktory, není postavena a užívána v souladu s povolením stavebního úřadu

- stavba je postavena v souladu s povolením ale prokazatelně významně ohrožuje okolí (nejde tedy o běžné obtěžování).

V těchto případech může stavební úřad nařídit sousedovi provedení nezbytných úprav:

- kterými se docílí, aby užívání stavby nepřiměřeně neobtěžovalo okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy, vibracemi, účinky neionizujícího záření anebo světelným zářením

- kterými se zajistí účinné odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy, usnadní průtok přívalových vod nebo zamezí vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky

Jedná se např. o situace, kdy soused provedl na pozemku takové úpravy, které prokazatelně způsobují, že dochází k podmáčení Vašeho domu nebo Vás obtěžuje zápach a zjistí se, že soused neoprávněně vypouští odpadní vody (např. jeho žumpa prosakuje či potrubí v zemi je prasklé) nebo Vás obtěžuje hluk způsobený špatnými akustickými vlastnostmi stavby po provedení nepovolených úprav na stavbě apod.

Veřejný ochránce práv pojem „prokazatelně významné ohrožení“ na základě svých dřívějších šetření definoval jako stav natolik intenzivního a bezprostředního ohrožení některých z hodnot veřejného zájmu, že se nařízení nezbytných úprav uplatní i pro legální stavbu. Viz stanovisko sp. zn. 5336/2016.

Nezbytné úpravy je stavební úřad oprávněn uložit pouze ve veřejném zájmu. Jedná se o požadavek, aby:

a) stavba byla prováděna v souladu s povolením stavebního úřadu a byla užívána jen k povolenému účelu,

c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty,

d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo,

e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Text na rozkliknutí:

Jak postupovat, když kořeny nebo větve stromů přesahují na můj pozemek?

Vhodné je požádat souseda o odstranění přesahujících kořenů nebo větví a domluvit se na provedení prací v určité lhůtě. Sami tak můžete učinit pouze tehdy, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

- soused tak v přiměřené době neučinil,

- Vám přesah působí škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu,

- práce provedete šetrným způsobem,

- ve vhodné roční době.

Je vhodné se také domluvit, co s odstraněnými části uděláte, protože jinak platí, že kořeny ani větve si nemůžete ponechat - jejich vlastníkem je soused.

Mohu části stromu odstranit kdykoliv v průběhu roku, kdy se mi to hodí?

Nemůžete, zákon odstraňování umožňuje pouze ve vhodné roční době. Tou se rozumí období vegetačního klidu dřevin - obvykle od začátku listopadu do konce března.

Jak se to s ostatními rostlinami, které prorůstají na můj pozemek?

Tyto můžete sám odstranit bez dalšího. Jedinou podmínkou je, že tak učiníte šetrným způsobem.

Co když se soused chystá zasadit stromy těsně u našeho pozemku?

Pokud pro to máte rozumný důvod (např. možné budoucí poškození vedlejší stavby kořeny vzrostlého stromu), můžete požadovat, aby soused stromy v těsné blízkosti společné hranice pozemků nesázel. Pokud už soused stromy vysadil nebo je nechal vzrůst, můžete po něm požadovat, aby je odstranil. Toto pravidlo platí pouze pro stromy vysázené po 1. 1. 2014. Postupovat podle § 1017 občanského zákoníku však nemůžete tehdy, pokud se na sousedním pozemku nachází les nebo sad, nebo když strom tvoří tzv. rozhradu (např. plot) nebo se jedná o strom zvláště chráněný.

Před vlastním kácením stromu je potřebné se informovat na obecním úřadě, zda je nutné žádat o vydání povolení ke kácení (povolení se nevyžaduje např. ke kácení dřevin o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí).

Jsou nějaká pravidla, která by určovala minimální vzdálenost stromů od hranice pozemku?

Nový občanský zákoník stanoví přípustnou vzdálenost od společné hranice pozemků následovně:

- 3m pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m

- 1,5m pro ostatní stromy.

Před tímto pravidlem má však přednost úprava místních zvyklostí, případně v jiném právním předpise. V případě že je na sousedním pozemku např. sad nebo les, toto pravidlo neplatí.

Jak je to s ovocem, které mi padá od sousedů na zahradu, mohu si ho ponechat?

Ano, můžete. Platí, že plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku (tj. Vám).