Text na rozkliknutí:

Pokud Vám stavební úřad povolil stavbu rodinného domu, můžete se pustit do stavby podle tohoto povolení a schválené projektové dokumentace. Ještě před zahájením stavby, nebo především v jejím průběhu však můžete zjistit, že by Vám vyhovovalo provést stavbu jinak. Není to nic neobvyklého a stavební zákon s takovou situací počítá. Nazývá ji změnou stavby před dokončením a můžete o ni žádat i opakovaně.

Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit pouze pokud je v souladu s umístěním stavby (nejčastěji územním rozhodnutím nebo územním souhlasem). Pokud navržená změna vybočuje z parametrů a podmínek umístění stavby, je třeba projednat i změnu územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo jiného aktu, kterým byla stavba umístěna.

Přestože možná máte pocit, že je plánovaná změna na vaší stavbě jen malá, neprovádějte ji bez vědomí stavebního úřadu. Hrozí vám, že váš domek bude nepovolená stavba. V takovém případě stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby, dá vám pokutu a může vám i užívání domku zakázat.

Bez schválení úřadu můžete v rozporu s projektem provést pouze nepodstatnou odchylku, která sama o sobě nevyžaduje stavbní povolení. Takvou odchylku lze schválit v rámci kolaudace předložením dokumentace skutečného provedení stavby.

Text na rozkliknutí:

Změna stavby před jejím dokončením je změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci ověřené stavebním úřadem.

Změna stavby před jejím dokončením nejčastěji spočívá:

- ve zvýšení stavby (nástavba)

- v rozšíření (přístavba)

- ve změně vnitřního uspořádání stavby

- v odchýlení se od podmínek, které byly stanoveny pro provedení stavby (například prodloužení termínu dokončení stavby)

Záleží na tom, zda se změna stavby před jejím dokončením týká stavby, která byla ohlášena, nebo povolena, a dále na tom, zda jí mohou být dotčení ostatní účastníci řízení (zejména sousedé). Rovněž je významný rozsah změn stavby.

1. Nepodstatné změny stavby - Některé nepodstatné změny stavby mohou být řešeny až v rámci kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí. I takové změny stavby je dobré oznámit stavebnímu úřadu, protože pouze on může určit, zda o takový druh změn stavby jde.
2. Změny stavby, která byla ohlášena - Změny takové stavby postačí opět pouze ohlásit. V takové případě se postupuje podle pravidel pro ohlašování staveb, což znamená, že stavebník může zamýšlené změny stavby provést, pokud stavební úřad vydá souhlas s provedením ohlášených změn. Na to má stavební úřad 30 dnů od podání písemného ohlášení.
3. Změny stavby, která byla povolena - O takových změnách stavby vede stavební úřad na základě žádosti stavebníka řízení. To se řídí pravidly pro stavební řízení. Účastníky takového řízení jsou osoby, které se účastnily původního řízení o povolení stavby a jejichž práv se změny stavby dotýkají. Účastníci řízení mohou proti změně stavby podat námitky a dotčené orgány připomínky. Stavební úřad musí rozhodnout bezodkladně, v jednoduchých případech max. do 30 dnů, ve složitých do 60 dnů. V rozhodnutí může stanovit podmínky pro provedení změn stavby.
4. Změny stavby, které je možné schválit v průběhu kontrolní prohlídky - Pro některé, zejména menší a nekonfliktní změny stavby, není třeba souhlasu s ohlášením změny stavby ani povolení. Postačí, když o nich rozhodne stavební úřad na místě při kontrolní prohlídce. V takových případech může stavebník o změnu stavby požádat při takové kontrolní prohlídce a stavební úřad o ní také na místě rozhodne. Musí však být splněny tyto podmínky:

• Změna se nedotýká práva žádného účastníka řízení (zejména tedy žádného ze sousedů).
• I po provedení změn stavby zůstane stavba v souladu s územním rozhodnutím nebo územním souhlasem (popřípadě jiným aktem, kterým byla stavby umístěna).
• Změna se nedotýká veřejných zájmů, nebo se změna sice veřejných zájmů dotýká, úřad, který tyto dotčené zájmy hájí, s tím však souhlasí.